Sbírky Muzea Šumavy

Muzeum Šumavy v Železné Rudě

Muzeum bylo založeno ve 30.letech 20.století především jako městské muzeum. Tomuto zaměření odpovídá také starý sbírkový fond muzea, který obsahuje v naprosté většině exponáty s přímým vztahem k životu obyvatel města a okolí a k nejvýznamnějším odvětvím průmyslu na Železnorudsku – sklářství a hamernictví.

Sbírkový fond muzea zahrnuje předměty pocházející především z období od počátku 19. do první poloviny 20. století. Po založení muzea byly shromažďovány předměty, které dokumentovaly zejména sklářství,hamernictví a lidové umění. Sbírka nebyla příliš rozsáhlá. Kvalitativní skok nastal po roce 1945, kdy se muzeum přestěhovalo do vily patřící původně zdejšímu významnému sklářskému rodu Abele a kromě jiného získalo i rozsáhlou pozůstalost po posledním členovi tohoto rodu. Sbírky muzea se tak rozšířily o rodinné sklo, cínové nádobí, porcelán, podmalby na zrcadlech, nábytek i obrazy. Od padesátých let se pak sbírkotvorná činnost prakticky zastavila. Během druhé světové války se také ztratily veškeré doklady k založení muzea, původní přírůstková kniha a cenný dokumentační materiál ( fotografie, sebrané lidové zvyky, písně atd.). Od roku 1967 je muzeum součástí komplexu Muzea Šumavy, ale veškeré exponáty se sbírek železnorudského muzea jsou nadále ponechávány v jeho expozicích především s ohledem na jejich přímou vazbu na tuto lokalitu.

Podstatnou část sbírky železnorudského muzea tvoří především rodinná sbírka skla ze železnorudských a hůreckých skláren patřících Hafenbrädlům a rodu Abele. Jedná se především o dekorativní a nápojové sklo vlastní výroby; veškeré sklo bylo rodinou Abelů používáno. Jedinečnými kusy jsou Abely vyráběná zrcadla a obrazy se zrcadlovým pozadím malované počátkem 19. století Vincencem Jankem. Je zde také vystaveno první lité zrcadlo vyrobené ve sklárně v Ludwigsthalu roku 1828. Dále je zde zastoupeno rodinné porcelánové a cínové nádobí a nábytek. Zvláštní dokumentární význam má obrazová galerie předků rodiny Abele. Zajímavou součástí této části sbírky jsou také předměty pocházející z pozůstalosti po Ferdinandovi Abele a jeho synovi Rudolfovi Abele. Sbírka obsahuje nejrůznější exotické předměty z Afriky a Asie z konce 19. a počátku 20. století.

Numizmatická sbírka

Numismatická sbírka Muzea Šumavy obsahuje mince téměř všech evropských států, převážné většiny zemí Asie a několik států amerických. České mincovnictví reprezentují mince všech zemí Koruny české a jsou zde zastoupeny také československé mince a bankovky. Sbírka obsahuje mince všech panovníků počínaje Přemyslem Otakarem II. a konče Karlem I. (1918). Kromě zemí (Čechy, Morava, Slezsko a Kladsko) jsou zde zastoupeny i mince měst ( Cheb, Brno, Jihlava a Znojmo) a mince oprávněných šlechticů (olomoucké biskupství, Šlikové, Valdštejn). Velmi významná je sbírka mincí Slezska, zastoupená všemi knížectvími, biskupstvími i městy, oprávněnými razit mince. Velkou část sbírky tvoří mince německých států, světských i církevních knížat před sjednocením říše (1871). Největší jsou soubory Rakouska, Saska, Salcburku a Bavorska. Součástí sbírky je i malý soubor antických mincí ( římských, řeckých, byzantských a egyptských).

Sbírka bankovek zahrnuje převážně období od 1.světové války do konce 2. světové války. Do numismatické sbírky jsou zařazeny také soubory pamětních mincí a medailí, vyznamenání, kovových známek a odznaků.

Etnografická sbírka

Sbírka soustřeďuje předměty dokumentující lidovou kulturu v oblasti střední Šumavy, zejména Sušicko, Kašperskohorsko a Železnorudsko. Stěžejní část sbírky spadá do 19. století, ale obsahuje i předměty ze století osmnáctého a první poloviny dvacátého. Etnografická sbírka se dále dělí do několika skupin – textil, lidový malovaný nábytek, zemědělské nářadí a náčiní, lidová domácnost, zpracování surovin, domácí řemesla, lidové zvyklosti a obyčeje. Rozsáhlý je soubor lidového umění, který zahrnuje šumavské lidové výtvarné umění a lidové sochařství a plastiky. Ojedinělý je především soubor šumavských lidových podmaleb na skle, šumavských betlémů z Kašperskohorska a šumavská umrlčí prkna.

Uměleckoprůmyslové sbírky

Do této sbírky jsou zařazeny sbírky skla a částečně i předměty z cínu. Fondy reprezentující šumavské sklářství patří v muzeu k nejvýznamnějším a proto jsou prezentovány ve všech třech stálých expozicích Muzea Šumavy v Sušici, Kašperských Horách i Železné Rudě.Sbírka skla zahrnuje oblast střední Šumavy. Nejvíce jsou zde zastoupeny sklárny v Klášterském Mlýně, Anníně, Lenoře, Adolfově, Vimperku. Sklárny na Železnorudsku jsou zastoupeny v samostatně vedené sbírce Muzea Šumavy v Železné Rudě.

Sbírka skla mapuje vývoj šumavského sklářství od středověku po současnost. Hlavní těžiště sbírky je v období od 19. století do prvních desetiletí 20. století. Sbírka skla se dá rozdělit do čtyř částí. První tvoří archeologické nálezy z lokalit šumavských skláren. Druhou část tvoří unikátní soubor sklářských střihů převážně ze slavné sklárny v Klášterském Mlýně ( Johann Lötz, vdova ) a ze skláren v Anníně a v Lenoře. Třetí nejrozsáhlejší část tvoří výrobky šumavských skláren. Početně nejvíce jsou zastoupeny sklárny v Anníně. Lenoře, Klášterském Mlýně. V malém množství je zastoupena i sklárna v Adolfově u Vimperku. Nejvýznamnější část sbírky tvoří soubor secesního skla z Klášterského Mlýna z doby kolem roku 1900. Poslední část této sbírky tvoří sklářské náčiní.

Soubor cínových předmětů je zde zastoupen především tzv. sušickým cínovým pokladem – souborem cínového nádobí z období přelomu 16. a 17. století. Soubor obsahuje výrobky místních cínařů i práce mistrů z Horažďovic, Plzně, Kutné Hory, Jindřichova Hradce a Norimberka. Tzv.sušický cínový poklad je unikátním souborem 86 předmětů (mísy, talíře, svícny, holby konvice, lahve na vodu, pavano) a pocházel z rodiny sušického měšťana Adama Čecha. Soubor ukrytý v Sušici od roku 1620 byl nalezen roku 1930. Celý soubor je vystaven v Muzeu Šumavy v Sušici.

Věda, technika, průmysl

V této sbírce jsou zastoupeny především předměty vyráběné přímo v Sušici a v Kašperských Horách. Sbírka mapuje nejvýznamnější průmyslové podniky, zejména výrobu zápalek (SOLO Sušice) od roku 1839 do současnosti a výrobu obalové techniky ( PAP Sušice ) od roku 1935.

Sbírka sirkařství obsahuje zápalkové krabičky z produkce obou sušických továren na výrobu zápalek od roku 1839 do současnosti. Jedná se krabičky lepené papírové, kulaté soustružené, klasické dřevěné krabičky, různé typy ozdobných krabiček a různé typy zápalek. Součástí této sbírky jsou i samostatné nálepky, nálepkové archy, nerozřezané přířezy (papírové krabičky ) a originální stroje z konce 19. století. Produkce sušické továrny PAP je zastoupena vzorky obalů na potraviny ( kalíšky , krabičky, tácky) od 40. let 20. století do 80 .let 20. století.

Archeologická sbírka

Sbírka zahrnuje nálezy ze Sušicka a Kašperskohorska a to především přímo ze Sušice a Kašperských Hor, z hradiště Sedlo u Sušice, hradiště Obří hrad u Kašperských Hor, hradu Kašperk a z lokalit u Kašperských Hor, kde probíhala těžba zlata. Nejstarší část sbírky tvoří nálezy z hradiště Sedlo z výzkumů před druhou světovou válkou a z roku 1945 ( B.Dubský, K.Streitová, datace nálezů – halštat, latén, doba hradištní). Menší část sbírky tvoří ojedinělé nálezy kamenných broušených seker a sekeromlatů (střední-mladší doba bronzová ) a keramika (střední-mladší doba bronzová, halštat, latén ). Nejcennější součást archeologické sbírky tvoří nálezy z pohřebiště na úpatí Svatoboru v Sušici, které lze datovat do 11. století. Období středověku je zastoupeno rozsáhlým souborem nálezů keramiky ze Sušice i z Kašperských Hor ( 2. polovina 13. století – polovina 15. století ) a nálezy ze záchranných výzkumů středověkých zlatodolů u Kašperských Hor ( 13. – 15. století ). Významný je také malý soubor zásobnic ze 14. – 15. století původem patrně z bavorského Podunají. Zvláštností archeologické sbírky Muzea Šumavy je soubor romantických napodobenin pravěké keramiky. Součástí archeologických sbírek je i soubor středověkých a raně novověkých kachlů ( období pozdní gotiky a renesance).

Sbírka výtvarného umění

Sbírka zahrnuje obrazy, grafiku a plastiky pocházející převážně z oblasti střední Šumavy.Část předmětů této sbírky zde vznikla, část vznikla v jiných regionech, ale zde byla užívána a dostala se časem do sbírek muzea a část byla vytvořena přímo pro sbírky Muzea Šumavy. Sbírka výtvarného umění zahrnuje období od konce 15. století do současnosti. Mezi nejstarší exponáty patří především sbírka plastik z přelomu 15. a 16. století.

Sbírka výtvarného umění zahrnuje obrazy, grafiku, dřevoryty a linoryty, plastiky a busty. Velký soubor tvoří sakrální umění. Od konce 50. let 20. století budovalo muzeum v Kašperských Horách systematicky sbírku regionálního výtvarného umění. Řada obrazů a grafik vznikla přímo na objednávku muzea. Tento záměr pokračoval i po roce 1967, kdy se muzea v Sušici, Kašperských Horách a Železné Rudě sloučila. Muzeum tak v současné době vlastní unikátní kolekce takových výtvarníků, jako je např. A.Moravec, V.Beneš, J.Krejza, K.Kadlec, M.Houšť, C.Chramosta, B.Ulrych, V.Stehlík, L.Jiřincová, Z.Rumler, B.Anderle a zejména J.Váchal a A.Macková. Z původních sbírek sušického muzea je třeba jmenovat ještě soubory kreseb K.Liebschera , obrazy M.Pirnera a rozsáhlý soubor Kreutzových obrazů ze Sušice a okolí.

Historická sbírka

Sbírka zahrnuje předměty získané především na území střední Šumavy a předhůří Šumavy. Časově tato sbírka dokumentuje především období 18., 19. a první polovinu 20. století. Součástí tohoto fondu je i sbírka tzv. dokumentace současnosti z období 60. – 80. let 20. století. Historická sbírka se člení na celou řadu dalších fondů. Především zahrnuje sbírku hodin a hodinek, kameniny, porcelánu, keramiky, nádobí a nábytku, hračky, šperky a doplňky oděvů. Další část tvoří drobné předměty denní potřeby – psací soupravy, šperkovnice a různé ozdobné krabičky, suvenýry, dýmky, peněženky. Dále tato sbírka zahrnuje rychtářská práva a řemeslné výrobky z různých oborů.

Umělecké řemeslo

Sbírku lze rozdělit na dvě části. První část zahrnuje výrobky vzniklé v oblasti Šumavy, především na Sušicku a Kašperskohorsku. Druhou část tvoří výrobky z jiných regionů, ale používané v této oblasti. Sbírka uměleckých řemesel zahrnuje předměty od 17. století do první poloviny století 20. Z původních sbírek kašperskohorského muzea pochází unikátní soubor výrobků ze zdejší dřevařské školy z první poloviny 20. století. Další část sbírek tvoří předměty z různých kovů – mosaz, bronz, cín, alpaka. Tuto sbírku tvoří především svícny, lustry, lampy, sošky, konvice, talíře, liturgické předměty.

Sbírka zbraní

Sbírka má dva historicky vzniklé soubory. Je to jednak sbírka vzniklá činností muzea v Sušici, jednak sbírka v muzeu v Kašperských Horách. Sbírka zbraní obsahuje pušky, pistole, kulovnice, kordy, šavle, lovecké tesáky a bodáky. Součástí sbírky je i několik střeleckých terčů, vojenské čepice a přilby.

Sbírka písemností a tisků

Sbírka zahrnuje písemné dokumenty a památky, mapy a plakáty z oblasti Sušicka a Kašperskohorska. Uložené písemné památky a tisky zahrnují období od konce 18. století do současnosti. Sbírka písemností a tisků uchovává písemné a tištěné památky na místní spolky a instituce, rodáky, hudebníky, spisovatele a výtvarníky. Dále obsahuje materiály vztahující se k rozvoji průmyslu (SOLO, PAP) a mapy.

Sbírka negativů a diapozitiv

Sbírka zahrnuje oblast především jihozápadní Šumavy z období od konce 19. století do současnosti a má několik částí – skleněné negativy a diapozitivy, negativy a diapozitivy. Převážná část tohoto materiálu dokumentuje Šumavu – osídlení, zaniklé obce, církevní památky, architektonické památky, průmysl, řemesla, vývoj měst, společenské události, osobnosti atd.

Sbírka fotografií, pohlednic, filmů a zvukových záznamů

Sbírka zahrnuje především oblast střední Šumavy v období od konce 19. století. Zachycuje především přírodu, města a obce na Šumavě, zaniklé obce, řemesla, průmyslovou výrobu, památky, osobnosti, společenské a politické dění atd. Gramodesky a jiné zvukové záznamy mají vztah především k regionálním osobnostem ( skladatelé, hudebníci ). Filmy se týkají obecně Šumavy a výroby zápalek v továrně SOLO Sušice

Sbírková knihovna

Knihovna zahrnuje kromě regionální literatury a tisku z oblasti Šumavy i staré tisky vydávané v celé řadě tiskáren v Čechách (Vimperk, Plzeň, Praha) i v zahraničí (Lyon, Antverpy, Lipsko, Mnichov atd.). Nejstaršími exempláři sušické sbírkové knihovny je několik prvotisků z let 1475 – 1496. Regionální knihovna zahrnuje literaturu především z období od poloviny 19. století do současnosti. Sbírkovou část knihovny tvoří v současné především dochovaná část knihovny bývalého kapucínského kláštera v Sušici, která se do muzea dostala v 50. letech 20. století. Z původních cca 5000 svazků se dochovala asi polovina. V knihovně samozřejmě převládala literatura protireformační, ale zastoupeny jsou i knihy nekatolické, pocházející pravděpodobně z konfiskátů z poloviny 17. století. Mezi cenné památky sbírkové knihovny patří například Münsterova Kosmografie s nejstarší mapou Čech z roku 1554. Významné jsou i práce sušických humanistů, např. tištěný kancionál sušického měšťana Tomáše Řešátka z roku 1610. Regionální část sbírkové knihovny tvoří literatura zabývající se Šumavou a díla regionálních autorů. Systematicky jsou doplňovány především spisy spisovatele K.Klostermanna v různých vydáních.

Modely

Sbírka obsahuje modely sklářských hutí, rýžování a dolování zlata na Sušicku a Kašperskohorsku, rekonstrukce pravěkých obydlí podle archeologických nálezů na Sušicku a modely některých významných šumavských staveb. Druhou část tvoří modely zvířat, rostlin a hub vyskytujících se na Šumavě a modely pravěkých zvířat.

Entomologická sbírka

Sbírka zahrnuje sbírky motýlů a brouků vyskytujících se na území jihozápadní Šumavy ( přibližně v hranicích CHKO a NP Šumava ). Sbírka pochází z původního sbírkového fondu muzea v Kašperských Horách a její převážná část pochází z období po roce 1945, kdy se zde systematicky začalo budovat přírodovědné pracoviště. Vzhledem k tomu, že muzeum nemá vlastního entomologa, nejsou tyto sbírky systematicky doplňovány.

Botanické sbírky

Sbírky zahrnují území převážně jihozápadní části Šumavy ( území CHKO a NP Šumava ) a z menší části Šumavského předhůří v okolí Sušice. Botanické sbírky Muzea Šumavy pocházejí především z původní sbírky muzea v Kašperských Horách (Sušice žádné přírodovědné sbírky nebudovala)/. Rozrůstání tohoto fondu ovlivnilo především zřízení biologické stanice Národního muzea přímo v kašperskohorském muzeu a později floristický výzkum pro zpracování Květeny ČSR Botanickým ústavem. Sbírky dále rozšiřovaly sběry Ing.J.Procházky, J.Bendy, F.Milnera a R.Kurky. Největší zásluhu na rozšíření botanických sbírek má Josef Vaněček ze Sušice, který v osmdesátých letech dosavadní herbář systematicky uspořádal a několik let svými sběry doplňoval.

Kromě rostlin krytosemenných obsahuje botanická sbírka také herbář mechorostů, lišejníků, hub a řas. V botanických sbírkách také nalezneme například sbírku zimních větévek a sbírku semen a plodů.

Zoologická sbírka Muzea Šumavy

Sbírka zahrnuje komplexně všechny živočichy vyskytující se v oblasti Šumavy. Systematicky byla sbírka budována v kašperskohorském muzeu od 50. let 20. století. Součástí tohoto fondu je rozsáhlá sbírka preparátů zahrnující komplexně živočichy vyskytující se na Šumavě, dále soubor paroží a sbírka ptačích vajec

Geologická a mineralogická sbírka

Sbírka obsahuje horninový materiál a minerály z oblasti jihozápadní Šumavy a Sušicka. Stejně jako ostatní přírodovědný materiál i tato sbírka pochází z původní sbírky muzea v Kašperských Horách, kde se po roce 1945 začalo systematicky budovat přírodovědné pracoviště. Převážnou část tohoto materiálu nasbíral univerzitní profesor dr.Josef Kunský, který také navrhoval původní geologickou a mineralogickou expozici.Významným způsobem se tento fond rozšířil díky geologickým průzkumům v okolí Kašperských Hor. Muzeum nemá vlastního geologa a tak je v současné době tato sbírka pouze uložena v depozitáři.