Stálé expozice – Muzeum Kašperské Hory
Původní muzeum v Kašperských Horách bylo založeno v roce 1924 jako městské vlastivědné muzeum.
Historické pracoviště se zaměřuje na regionální dějiny, práci se sbírkami skla, výtvarného umění a lidové kultury. Dobré podmínky pro péči o muzejní sbírky dávají nyní nově vybudované a moderně zařízené depozitáře.
Stálé expozice muzea v Kašperských Horách zaujímají všechna tři podlaží hlavní budovy. V přízemí je výstava starého umění, v prvním patře se nachází expozice „Příroda Šumavy“, ve druhém historická expozice „Šumava – život a práce lidí“.Staré umění je v muzeu zastoupeno především díly gotiky a baroka. Z nejvzácnějších krajových památek středověku lze připomenout například životní sochy sv. Mořice a sv. Mikuláše z konce 15. století nebo Madonu z Velkého Boru z 2. poloviny 14. století, která je nejstarší gotickou dřevořezbou z oblasti horního Pootaví. Zcela výjimečným dílem pozdní gotiky je skříňový - křídlový oltář Panny Marie Ochranitelky se sochami Madony, sv. Kryštofa a sv. Šebestiána s cyklem obrazů ze života Panny Marie a světců. Nejvýše jsou ovšem ceněna díla anonymního řezbáře zvaného Mistr Oplakávání ze Zvíkova, tvůrce „velké“ kašperskohorské archy datované do let 1510 – 1520, z níž se dochovaly nádherné životní sochy sv. Markéty, Madony s Ježíškem a Ukřižovaného Krista. Z barokních památek zvlášť vyniká rozměrné plátno Martina Altomonte (1657-1745) Bitva s Turky u Parkanu a dále znamenitá socha sv. Jana Nepomuckého ze zámku v Dolejším Krušci dílo Jana Brokoffa (1652-1718), zřejmě prototyp slavné světcovy sochy na Karlově mostu.
Přírodovědná expozice je uvedena oddílem věnovaným geologii a mineralogii Šumavy.
Historická expozice věnovaná životu a práci lidí na Šumavě zaujímá celé druhé patro budovy. Je rozčleněna do oddílů Osídlení a bydlení, Zemědělství, dřevařství a lidové umění, Sklářství.